Ahoj babi,
tady tolik nefouká, takže Ciru pouštíme i bez vodítka :)
Ciruška už si na nás pěkně zvyká a drží se nás hezky na procházkách. Seznamujeme se s okolím a hlavně se všemi lidmi co potkáváme, protože Cira si chce se všemi hrát a když odcházejí, tak je hrozně oplakává. Poznali už jsme pár pejsků, hlavně kočky, slepice, kozy a žabičky. Taky auta a traktory, dokonce dnes i malý ohňostroj. Na zahradě už se cítí jako doma a běhá jako splašená, občas je těžké jí utahat, aby taky někdy spala a my si mohli trochu odpočinout. Stáváme každé ráno pravidelně v 4:45 a když se vyčuráme, tak se nám jí občas podaří uspat a pak spí vždy do 7:30. Asi má v sobě nějaký vnitřní hodinky. Jinak až na jednu loužičku se nám daří všechno dělat venku, zatím jsme nic nezdevastovali, hlavně zásluhou hrozně fuj smradlavého sušeného prasečího ucha, které se tak báječně ožužlává.
Pozdravujte v Blatné a my přijedeme v pondělí ráno a možná bychom přespali.
Zdraví EvOnJoCi